Projekt TS Ostrava i TVP Wrocław
Projekt współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego. Przekraczamy granice.

Projekt TS Ostrava a TVP Wroclaw
Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj. Překračujeme hranice.

Jedno město na Olze

V jednom místě na česko-polském pomezí leží město, ve kterém složitá historie a změny hranice zamíchaly s osudy Poláků, Čechů, Němců a Židů tak, že vtiskly městu jedinečnou atmosféru. „Vzpomínám si, že to bylo v neděli ráno a že byla mlha. Vystoupili jsme s manželkou z auta a hned jsme si oba řekli – To je ono,“ vypráví Lezsek Respondek, Polák, který se před časem rozhodl, že svou mladou rodinu přestěhuje do Českého Tešína a budou tady žít.

„Pro mne je Těšín především městem ve Slezsku, v pohraničí. A není pro mne důležité, zda je to Těšín polský, nebo český. Tak to vidím a cítím se tady, jako doma. Jsem rodilým Slezanem, a proto je pro mne tento kraje především Slezskem a ne Polskem nebo Českem. Takhle to beru a rozhodně se tady cítím jako u sebe doma.“ Říká Lezsek Respondek,

Polská část Těšína je dnes poměrně velkým moderním městem, ve kterém žije přes 35 tisíc obyvatel. Přesto v sobě Těšín nemá téměř nic z anonymity velkých měst. Jeho návštěvníci proto mohou mít pocit, že se tady snad všichni znají, přinejmenším od vidění. A v Těšíně jsou navíc místa, kde se dobře odpočívá a kde sousedé po večerech debatují. V kavárně Herbova se taková setkání nejednou protáhnou do pozdních nočních hodin a výměna názorů tady bývá často velmi svižná.

A zatímco v kavárně se v noci pořád ještě diskutuje, v nedalekém lahůdkářství už se od dvou hodin nad ránem pilně pracuje. Vyrábějí tady chlebíčky, které by snad Těšín mohl mít ve znaku.

„Naši nejstarší zákazníci říkají, že tyhle chlebíčky se vyrábějí už šedesát let. Připravujeme je ručně, ve třech druzích, ale nejoblíbenější jsou jednoznačně chlebíčky se sleděm,“ říká Bożena Goryl  v lahůdkářství na těšínském náměstí. „Na přípravu se nepoužívají žádné zvláštní ingredience. Jejich podstata je vlastně v tom, že jsou velmi jednoduché. Máme zákazníky, kteří sem na chlebíčky přijíždějí až ze Štětína. Udělají si výlet, ale už počítají s tím, že si dají chlebíčky se sleděm. Každý, kdo přijede do Těšína, si je rád dá“.

Těšíny jsou dnes úředně stále dva – jeden polský a druhý český a na dobu, kdy tady lidi rozdělovala hranice a nesmyslné překážky se ještě stále nepodařilo úplně zapomenout. Přesto se město čím dál tím více propojuje s nadějí, že brzy snad zase bude jedním živým organizmem.

„Dnes už není možné vnímat Těšín jako město rozdělené na dvě poloviny. Díky tomu, že hranice zmizela, mohou se tu lidé míchat a stěhovat,“ říká Anita Swoboda, manželka Lezska Respondeka. „A kromě toho – vždy v minulosti to bylo město slezské. Nebylo ani polské, ani české. Tady není takové hranice, která by dělila Poláky, Čechy, Slezany. To je skutečně složité takovou hranici určit. To je natolik magické a neobvyklé místo, že je těžké říct, kdo tady žije. Žijí tady dobří, zajímaví lidé.“